Čeští žáci věděli, že tento den bude s přáteli z Německa ten poslední, kdy se vzájemně uvidí. Projekt Dva jazyky - jedna myšlenka totiž tuto zimu končí. Škola Žichovice se tohoto projektu aktivně účastnila tři roky. Pro její žáky to znamenalo vzdělávat se německému jazyku jednou týdně 90 minut. Bavilo je to? Řekli by vám - “Ano, protože jsme jezdili do Německa a Němci jezdili zase k nám”. Líbili se jim tyto návštěvy a mnohým z nás je líto, že projekt končí. Možná proto jsme chtěli, aby tento den byl nejen výukový, ale i hodně zábavný. Tentokrát se na programu chtěli čeští žáci osobně podílet a pro ty bodenmaiské přichystali speciální hru, kterou se chtěli tak trochu pochlubit. Počítačovou interaktivní hru totiž hrají při hodinách nejen němčiny, ale i v ostatních předmětech. A teď již k samotné středě, 4. prosince 2019 a jeho projektovému dni.

Spolu s pedagogickým vedením pana ředitele Richarda Langa a paní učitelek Karin Besendorfer a Christine Leitl přijelo všech dvanáct žáků třetí třídy. Po příjezdu, uvítacího občerstvení a aklimatizaci Němců v naší škole jsme pro ně měli připravený uvítací program, kterého se zúčastnili všichni žáci žichovické školy. Měli jsme radost, že se naši žáci nestyděli a pásmo koled s trochou divadla proběhlo na jedničku. Moc děkujeme tomuto projektu za možnost zakoupení kytary, díky které můžeme žáky ve zpěvu podporovat. Děkujeme i za všechny další učební pomůcky, které jsme si během trvání kurzu němčiny mohli dovolit. Paní Mgr. Kateřina Caisová a paní Mgr. Ivana Skalová, “hlavy” projektu z Krajského centra vzdělávání a jazykové školy Plzeň, nám vždy ochotně vyšli vstříc ve všech našich otázkách a požadavcích. Podporovali naše kroky s úsměvem, dávali nám užitečné rady, byly vždy připraveny pomoci s překladem a dodávaly nám jistotu. Byly prostě vždy tam, kde měly být. Tímto bychom jim za všechny moc rádi poděkovali.

Po přivítání jsme 32 žáků rozdělili do dvou smíšených skupin. V jedné třídě jsme první skupinu seznámili s českými tradicemi Mikuláše a Vánoc a společně nacházeli spojitosti s tradicemi německými. Pro výuku nových slovíček jsme využili magnetickou tabuli. Tento nácvik zpestřila prezentace o čase adventu na interaktivní tabuli. Naučená slovíčka si žáci procvičili ve hře Podle hmatu poznej, co má čert v sáčku, která v žácích vyvolala nečekané pozdvižení. Následně proběhla výroba postaviček Mikuláše a anděla a výroba obličejové masky čerta, které si jim obzvlášť povedly. Tyto pracovní činnosti byly (vzhledem k používání tavných pistolí a zajištění bezpečnosti práce s nimi) časově náročnější, ale našemu odhadovanému plánu šedesáti minut to nakonec vůbec neuškodilo. Žáci měli ze svých výrobků velkou radost, hodina jim utekla jako voda, naučili se říci v cizím jazyce Mikuláš, čert a anděl a ještě si všichni stihli o čertovi zazpívat píseň. Po této hodině se vyměnili s druhou skupinou a absolvovali druhý program.

Paralelní program ve druhé třídě vsadil na počítačovou vybavenost školy. Žákům bylo rozdáno šest notebooků a čtyři tablety, které potřebovali k oblíbené hře českých žáků - Kahoot! Dvojice nebo jednotlivci měli pomocí těchto počítačových zařízení odpovídat na otázky kladené “jiným počítačem” - Kahoot!em. Němečtí žáci si nejprve zkusili zahrát cvičnou hru, kterou čeští žáci vymysleli v hodinách kroužku němčiny přímo pro tento den. Musím pochválit všechny žáky, kteří hru tvořili a na jejichž hry se z časových důvodů nedostala řada. “Všichni jste je udělali, jak nejlépe jste dovedli. Velký potlesk!” Ihned se povedlo vtáhnout Němce do této aktivity. Žáci si zahráli dvě hry, které obsahovaly otázky týkající se základních frází a slovíček a otázky týkající se adventu a slovíček použitých v první třídě. Tato hra (dle našeho očekávání) žáky nadchla, ale co jsme nečekali, byla reakce ředitele Langa, který si Kahoot! oblíbil okamžitě také a hned si na svém smart phone v tomto programu sestavil několik úloh do hodin matematiky. Z tohoto vzájemného předávání výukových metod máme velkou radost.

Další aktivitu němečtí i čeští žáci znali, a tak s nimi bylo lehké hrát hru Thomas sagt, při které si procvičili slovesa v obou jazycích. A že jich znají! Springen, malen, lesen, schreiben, singen, lachen, laufen, fliegen, schwimmen, reiten, radfahren, telefonieren, rufen, essen, trinken, lernen, einkaufen, rechnen, zahlen, tennis spielen, fußball spielen, Klavier spielen, Gitarre spielen, stricken, gehen, stehen, sitzen, liegen, wohnen… možná jsem něco zapomněla. Musím říct, že tato hra byla nejoblíbenější hrou, kterou jsem s dětmi hrála. Konec hodiny žáci zakončili novou hrou Ich bin …, kdy mohli projevit své herecké schopnosti při předvádění různých činností v roli čerta, Mikuláše a anděla.

Zde je na místě zmínit paní učitelku, která se českým žákům věnovala v první půli projektu, a to Mgr. Milenu Hnídkovou. Patří jí velké díky nejen za perfektní výslovnost, kterou žáky naučila, ale i za všechnu energii do této výuky vloženou. Rádi jsme se prošli zámeckým parkem, pozdravili se s nemocnou paní učitelkou Gabrielou Hermanovou, která už všechny vyhlížela z okna, aby alespoň tak vzdala hold německým přátelům, protože i ona navštívila s žáky Bodenmais a projektu se celé tři roky účastnila. Díky za její všudypřítomný úsměv!

Připravený oběd chutnal tentokrát i německým žákům, český řízek a bramborová kaše potěší. Radost měli žáci z dárků, které dostali a radost jsme měli i my - pedagogové.

Ráda bych nyní zmínila osobu, bez které by tento projekt na škole nebyl. Tím je paní ředitelka Mgr. Jaroslava Krčmářová. Díky jí patří za odvahu pustit se do tak náročného projektu a samozřejmě ho udržet. Žichovická školička je totiž jediná z dvaceti zapojených českých a německých škol, která přiměla více jak polovinu všech žáků školy k výuce německého jazyka. Nikdo z nich se během těch let neodhlásil. Naopak. Za tento úspěch naší paní ředitelce patří velká pochvala.

Projektový den jsme si, myslím, opravdu užili a jen je nám všem líto, že tak pěkný projekt bohužel končí. Tímto děkujeme za podporu Evropskému fondu za regionální rozvoj, který projekt Dva jazyky - jedna myšlenka finančně podpořil.

Navzdory tomu však ta naše spolupráce skončit nemusí! Již nyní projednáváme případnou návštěvu našich škol a jsme připraveni vymyslet další zajímavý projektový den.

Děkujeme za kontakt se školou v Bodenmais.

Děkujeme za to, že jsme našim žákům mohli dopřát výuku německého jazyka, projektové dny a třídenní kempy po tři roky úplně zdarma.

Děkujeme, že jsme se mohli coby pedagogové účastnit přínosných školení a setkávat se s pedagogy ostatních škol.

Předem děkujeme za případnou podporu rodičům našich žáků, kteří budou chtít tyto projektové dny uchovat.

Mia Habichová

učitelka NJ

20191204 100518m

20191204 101712m

20191204 104245m

20191204 114353m20191204 114531m

20191204 123825m

Na tento den se dvacet žáků žichovické školy těšilo již od září. Projektové dny jsou vzrušením pro každého žáka, ať už v tom smyslu, že mohou vycestovat do sousedního Německa nebo jen zažít možnost zapojit se do programu bodenmaiské školy.

Tento den pojala německá škola jako pokračovaní jejich celotýdenního programu o ekologii a odpadu. Po příjezdu jsme ochutnali preclíky a teplý čaj a těšili se na představení, co pro nás přichystala celá škola. Sešli jsme se v místní aule, kde proběhlo pásmo písní a říkanek k tématu odpady a nechali jsme se dojmout závěrečným zpěvem starších žáků Heal The World od Michaela Jacksona. Poté byli žáci rozděleni do tří skupin a společně s německými žáky jsme navštívili tři stanoviště.

V jedné třídě probíhala matematika. Vzhledem k tomu, že většina německých žáků se začala učit češtinu až v tomto roce, byla matematika jednoduchá - počítání do pěti. Při písničce, kterou paní učitelka Christina děti učila, jsme zaměňovali česká a německá slova a naučili se, že roh se řekne die Ecke a klobouk der Hut. Přiřazovali jsme názvy čísel k číslům a vytvořili si hrací kostku z papíru.

Na druhém stanovišti nám byla puštěna pohádka na téma o třídění odpadu s poutavým vyprávěním paní učitelky Karin. Holčička z Německa, původem Češka, pomáhala s překladem, a tak jsme všichni rozuměli opravdu vše. Na závěr si žáci vybarvili monstrum odpadu a nalepili mu na bříško různé druhy odpadu, jako alobal, provázky, papír, atd.

Třetí stanoviště probíhalo v tělocvičně, kde byla pro žáky připravena dráha, kterou museli zdolat na kolech, vozítkách nebo během. Pan ředitel Lang chtěl tak žákům ukázat, že životní prostředí se dá šetřit i tím, že budeme chodit pěšky nebo jezdit na kole, a tím pádem nemusíme nutně používat auta s jejich výfukovými plyny.

Na oběd byli žáci zvědaví, používali krátké spojení v němčině - např. Ohne Fleisch, bitte. Danke. Bitte wenig. Bitte mehr. Wo ist Löffel? Wo ist Messer? Pochutnali si na guláši s těstovinami a těšili se, že si půjdou pohrát ven. To se podařilo až za notnou chvíli, protože někteří žáci si ještě dodělávali úkoly ze stanovišť - dokreslovali si monstrum nebo dodělávali matematické kostky.

Nakonec jsme přeci jen vyrazili na školní hřiště, kde jsme udělali pár skupinových fotek a trochu si zaběhali. Po třech hodinách ve škole to žákům očividně udělalo radost. Rozloučili jsme se a ve dvě hodiny už jsme odjížděli domů přes Grosser Arber prosluněnou cestou s krásnými vyhlídkami. Ke školní družině jsme dorazili včas a již nyní se těšíme, až přijedou bodenmaiští v prosinci k nám do školy, abychom pro ně připravili také takový krásný projektový den.

Mia Habichová a Jaroslava Krčmářová

maleP1080665mP1080673m

Na výlet za kamarády jsme se samozřejmě moc těšili – my dospělí i děti. Všichni jsme byli zvědaví, co pro nás bodenmaiští připraví. Po milém uvítání v češtině paní sekretářkou - “Vítáme vás” a panem ředitelem - “Dobrý den”, jsme vstoupili do školy. Jelikož se děvčatům chtělo na WC, udivilo nás, že se na nic neptají a utíkají směrem, kde se toalety nacházejí. Pamatují si to z předchozí návštěvy v minulém roce. Výborně, to máme radost! Pan ředitel nás usadil v hudební učebně, ve které byla připravena svačina, a přivedl německé děti. Sdělil nám program dnešního dne a u dětí vzbudil zájem, když se tajemně zmínil o hoře netopýrů. Všichni jsme se pustili do obložené housky, ovoce, zákusku a limonády.

Na výlet jsme jeli v doprovodu pana ředitele a jedné z učitelek. Autobus nás vyvezl k hoře a pěší procházkou k samotnému vstupu do vnitřku hory pan ředitel dětem povídal poutavý příběh o skřítkovi - permoníčkovi, který tu žil. Silberberg je hora tyčící se nad bavorským městečkem Bodenmais, a odtud je krásný výhled do okolí. Hora v sobě skrývala přírodní bohatství, těžil se v ní hnědel, pyrit, stříbro a velké množství dalších minerálů. Těžba ale nebyla dostačující, a tak byl rudný důl v roce 1962 uzavřen. Dnes je dílo turistickou atrakcí a s průvodcem, jakého jsme měli my, může návštěvník uskutečnit prohlídku 800 m dlouhé štoly s názvem "Barbarastollen". Stříbrná hora je z geologického hlediska svými více než 60-ti různými minerály zázračnou horou. Pro děti byla na závěr panem průvodcem vyhlášena vědomostní soutěž o tři krásné minerály. Děti si prohlídku těchto míst užívaly, fotily si vnitřek šachet, filmovaly exponáty, které byly uváděny do chodu, smály se, hlásily se v soutěži, i když správnou odpověď neznaly, a co bylo důležité - držely se při sobě a dbaly pokynů průvodce.

Po dvanácté jsme se přesunuli do školy na oběd. Děti si už nesedaly stejně (Češi k Čechům, Němci k Němcům), ale promíchaly se mezi sebou dle toho, s kým se daly na výletě dohromady. K výdejnímu okénku přistupovaly s odvahou umět si říci, že chtějí jen málo. Poděkování bylo samozřejmostí. Boloňské těstoviny jim ale chutnaly, a tak se horlivě ptaly, jak se řekne, že by chtěly ještě. Po obědě jsme se přemístili do třídy druhé paní učitelky, která měla pro děti připravenou pracovní činnost - vyrobit si z papíru maskota jejich školy - netopýra Fredieho. Paní učitelka zazpívala spolu s německými dětmi písničku Fredie Fledermaus a děti se pustily do výroby. Některé děti si stihly vyrobit i čtyři netopýry, z čehož měly obrovskou radost. Nebylo třeba překladu, děti návod ihned pochopily. Na závěr si všichni společně zazpívali a zatančili onu píseň a šli se rozloučit do uvítací místnosti.

Německá i česká strana si navzájem předala milé dárky, rozloučila se s širokým úsměvem a ve dvě hodiny jsme již byli na cestě domů. Z výletu máme velmi dobrý pocit a na příští výlet do Německa, tentokrát třídenní kemp, se již teď těší (téměř celá) žichovická škola.

Děkujeme projektu Dva jazyky - jedna myšlenka, že nám tento výlet umožnil.

Mgr. J. M. Habichová a Mgr. J. Krčmářová

20190314 094357m

20190314 095650m

20190314 105008m

 

Základní škola Žichovice pro svou partnerskou školu z německého Bodenmais připravila den zábavy ve spolupráci s „Hasičským sborem Žichovice“. Tento den měl české i německé žáky seznámit s prací hasičů, vyzkoušet si připravené úkoly a stmelit česky a německy mluvící žáky.

Den začal krátce před desátou hodinou v žichovické škole, kde netrpěliví žáčci Žichovic vyhlíželi minibus s německými dětmi a jejich učitelským doprovodem, aby mohli společně usednout do lavic, posvačit a vzájemně se přivítat. Poté byli z žáků vybráni velitelé družstev, kteří si do svého týmu volili “své hasiče”. Po zhlédnutí krátkého prezentačního videa o hasičích dostali za úkol namalovat požárníka v zásahovém obleku v životní velikosti způsobem, který si sami zvolí. K dispozici měli tempery, vodovky, pastelky, fixy, voskovky, či barevné papíry a lepidla. Mohli si vzhled tohoto člověka vyhledat na tabletech, jakož i potřebná slovíčka k jeho popisu. Druhým úkolem totiž bylo popsat dvojjazyčně části těla, o kterých se zpívá v písni „Hlava, ramena, kolena, palce“. Jelikož ale čeští i němečtí žáci písničku znají dobře, dali hlavy dohromady a popisky psali za pobrukování této písně. A protože hasičům jde především o čas, měli na tyto úkoly 70 minutový limit. První družstvo tento úkol zvládlo za 33 minut, poslední za 54 minut. Během chvíle, kdy ostatní skupiny dokončovaly zadání, mohli si žáci na tabletech pouštět zásahy hasičů, které našli na Youtube. Na závěr jsme zkontrolovali náležitosti hasičského obleku a zazpívali si píseň česky a německy a pustili si vtipné video na zapamatování záchranného čísla 112.

Po výtečném, typicky českém obědě ve školní jídelně jsme se přesunuli do zámeckého parku, kde na žáky čekaly zásahové vozy Žichovic a Rabí. Žáci mohli do aut nasednout, prohlédnout si je zvenku i zevnitř. V tu dobu se k nám připojili žáci ze školy, kteří se německy neučí a i děti z mateřské školky.

Hasičský sbor měl pro děti připraven pestrý program. Štafetu s překážkami, vázání uzlů, střelbu na terč, zapojování hadic a káď s vodou na samotný zásah “hořícího domu”. Vyzkoušet si všechny tyto činnosti chtěli snad všichni a my měli radost, že jsou děti bezprostřední a navzájem si pomáhají. Počasí nám tento den přálo, díky úkolům vyžadujících pohybovou aktivitu nikomu nebyla zima a žáci měli velký zájem si vyzkoušet úplně všechno.

Velké díky patří dětem, které navštěvují kroužek mladých hasičů a byly k dispozici na jednotlivých stanovištích, aby ostatním pomohly s úkolem. Taktéž díky patří jejich vedení za zprostředkování pěkného programu, hlavně paní Meliškové.

Po druhé hodině jsme se rozloučili s německými návštěvníky a předali si navzájem malé dárečky. Žáci se těmito aktivitami opět o něco více sblížili, opět dokázali překonat jazykovou bariéru a již nyní se moc těší na třídenní kemp do Německa.

Mia Habichová a Jaroslava Krčmářová

20190430 101027m20190430 101113m20190430 113049m20190430 125329m20190430 134010m

 

Po příjezdu z Bodenmaisu do Žichovic byly německé děti přivítány svými českými kamarády v místní školní družině krátkým hudebně-recitačním pásmem, dokonce i některé písně zvládli v němčině.

Následovalo malé občerstvení ve školní jídelně a poté se všichni odebrali do blízkého zámeckého parku. Tam na nás čekali rytíři a hradní paní z místního šermířského spolku, kteří velice přesvědčivě zavedli děti do fascinujícího období středověku. Německým dětem bylo vše samozřejmě tlumočeno do němčiny. Malí nadšení posluchači se dozvěděli hodně zajímavostí ze života rytířů a hradní paní, o jejich oděvech, zbroji, důležitých doplňcích, keramice a o životě na hradě obecně. Vyvrcholením představení pak byla možnost vidět na vlastní oči rytířský souboj a co více, vzít si do rukou meče, helmy, obléci si drátěnou košili.

Po představení šly všechny české a německé děti společně do školy. Tam pokračoval zajímavý program. Žáci byli rozděleni do jazykově smíšených skupin a na třech stanicích se dále věnovali tématu středověku – ať už kreativním nebo sportovním ztvárněním. Na jedné stanici si děti vyzkoušely zacházení s lukem a šípy, skákání v pytlích a chůzi na chůdách. Na další stanici velmi pozorně naslouchaly vyprávění o hradní paní z Lambergu a pavoukovi, aby si pak vytvořily z papíru buď korunku nebo pavouka. Na poslední, třetí stanici děti vytvářely ve skupinkách společný erb.

Ve školní družině pak žáci po zajímavém a kreativním programu společně poobědvali. Poté měli ještě možnost si venku při společném hraní a běhání utužit svá přátelství a navázat další kontakty.

Nakonec si všichni společně zazpívali v češtině i němčině písničku „Hlava, ramena, kolena…“ a byl čas se rozloučit a vydat se na cestu domů.

Již se těšíme na další setkání na podzim!

 P1060257mP1060323m